Struktura specializačního vzdělávání

image_pdfimage_print

Základní struktura specializačního vzdělávání

Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci a Masarykova univerzita v Brně uzavřely s Ministerstvem zdravotnictví dne 27. září 2011 takzvané veřejnoprávní smlouvy, které řeší převod specializačního vzdělávání lékařů z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na univerzity a vzájemné vztahy mezi ministerstvem, IPVZ a lékařskými fakultami. Dne 1.1.2016 nabyla platnosti rovněž obdobná veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi Ostravskou univerzitou Ostrava  s Ministerstvem zdravotnictví. Na základě těchto smluv dochází k převodu vzdělávání lékařů a zubních lékařů v základních oborech specializačního vzdělávání na univerzity, resp. na osm lékařských fakult (LF). Jde o tyto fakulty:

1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě

 

Specializační vzdělávání má podle současné právní úpravy tuto strukturu:

Ministerstvo zdravotnictví + pověřené organizace (vybrané lékařské fakulty)

Koordinační rada pro specializační vzdělávání (KOR)

(předseda + 8 zástupců LF – proděkani)

Specializační oborová rada (SOR)

(8 garantů specializačního vzdělávání v daném oboru z jednotlivých lékařských fakult)

Akreditovaná pracoviště (seznam akreditovaných pracovišť v urologii ZDE)

 

Specializační oborová rada

Pro řízení vzdělávání v jednotlivých oborech jsou zřízeny specializační oborové rady. Tato rada navrhuje mimo jiné i místa a termíny povinných postgraduálních kurzů, atestací a složení atestačních komisí

  • Specializační oborovou radu (SOR) tvoří děkanem jmenovaní zástupci jednotlivých lékařských fakult, kteří odpovídají za specializační vzdělávání ve svém oboru na příslušné vlastní fakultě.
  • SOR si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, přičemž toto předsednictví je předmětem rotace mezi fakultami. Zvolený předseda vykonává svou funkci po dobu 1 roku.
  • SOR je usnášeníschopná, pokud je přítomen nadpoloviční počet členů rady.
  • Předseda SOR svolává jednání nejméně jedenkrát za pololetí, v případě potřeby svolává mimořádné zasedání. Místo jednání stanoví předseda na základě dohody s ostatními členy. Termín, místo konání a návrh programu jednání zasílá elektronicky pozvánkou nejméně 10 dní před termínem jednání.
  • Jednání SOR řídí její předseda, v nepřítomnosti předsedy řídí zasedání její místopředseda, popřípadě jiný člen, kterého předseda pověřil. O jednání SOR jsou prováděny zápisy, které předseda předkládá koordinační radě.
  • V případě hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů členů SOR přítomných na zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo předsedajícího.

Aktuální složení Specializační oborové rady pro obor urologie (ZDE)

Publikováno: 13. 8. 2019

Výroční konference ČUS ČLS JEP 2021

Česká urologie

1/2021
stáhnout

4/2020
stáhnout

Starší čísla časopisu dostupná zde.

Sponzoři

Platinový partner

Stříbrný partner

Stříbrný partner

Stříbrný partner

Stříbrný partner

Stříbrný partner

Stříbrný partner

Bronzoví partneři

Oficiální partneři