.Léčbu zánětů močových cest podle urologů ohrožuje odolnost bakterií vůči antibiotikům, která přestávají zabírat. Někdy pacienti sami začnou užívat léky, co jim doma zbyly z předchozí léčby, což lékařům ztěžuje práci. V rozhovoru s ČTK to řekla uroložka Michaela Matoušková. Někdy přitom podle ní stačí pít víc tekutin. Z “přírodních” způsobů léčby pomáhá například heřmánkový čaj nebo potraviny s vysokým podílem tekutin jako hroznové víno nebo vodní meloun, případně ibišek a brusinky.
Někdy se podle odborníků podaří zánět i “rozpít” dostatkem tekutin. “Záleží, jaký máte práh vnímání diskomfortu. Přísun tekutin je základem léčby každého močového měchýře,” vysvětlila Matoušková. Lékaře je třeba vyhledat, pokud potíže neustupují. “Byť se zdá, že onemocnění je strašně časté a příznaky se zdají být charakteristické, tak ne za každým pálením při močení se opravdu skrývá zánět močového měchýře,” doplnila.
Částečně se dá onemocnění předcházet i prevencí. Podle Matouškové je zásadní vyhýbat se prostydnutí, které je nejčastější příčinou zánětu močových cest. V létě je důležité si po koupání převlékat mokré plavky, prevenci pomáhá také vymočit se po sexu nebo nestřídat sexuální partnery.
Nejčastěji míří ženy s příznaky zánětu k praktickému lékaři nebo na pohotovost, kde dostanou právě antibiotika. Pokud se problémy vrací opakovaně, což je případ až 15 procent žen, je vhodné vyšetření lékaře specialisty – urologa nebo gynekologa. “Velmi často infekce bývá fixovaná na vaginální sekret,” dodala Matoušková s tím, že důležité je jeho pH. To jde upravit i pomocí doplňků stravy. Muži by měli už při prvním takovém zánětu navštívit urologa.
V některých případech nemusí zabírat ani antibiotika, bakterie si vůči nim vybudují rezistenci, pokud se nasazují příliš často. “Člověk to může sám ovlivnit tím, že si nenasazuje sám léky, které mu zůstaly doma po předchozím zánětu,” uvedla Matoušková. Podle ní je časté, že se pacient v ordinaci pochlubí, že už si nějaká taková antibiotika vzal. “Nám to zkazí možnost ho náležitě vyšetřit a nezbývá než pokračovat v léčbě, kterou si nasadil,” dodala.
Problematikou antibiotické rezistence se v říjnu zabýval i výroční kongres České urologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. “Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik,” uvedla Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulní nemocnice v Motole.
V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají.

Zdroj: ČTK, 30. 10. 2021